HOUBA A KOŘENÍ
Ko:
1. houby: charakteristika, dělení, konzervace
2. koření: charakteristika, dělení, význam
1. Houby jsou plodnice podhoubí, neobsahují chlorofyl, nepotřebují k životu sluneční záření jsou aromatické a z výživového hlediska nemají pro člověka význam. Dělení:
a) JEDLÉ: hřib dubový, kovář, kozák (výtrusnice trubková), žampión, jedle-bedle (výtrusnice lupenková)
b) NEJEDLÉ: z výživového hlediska je nelze použít – hořká chuť, zápach (hřib hořčák)
c) ZDRAVÍ ŠKODLIVÉ: jedovaté, vážné zdravotní potíže až smrt.
Konzervace hub: sušení, sterilované (sladkokyselý nálev)
V prodeji jsou nejčastěji žampióny čerstvé a konzervované, hlívy ústřičné čerstvé a sušená směs.
Použití: do omáček, polévek, koření, smažené
2. Suché části rostlin, některé se používají i v čerstvém stavu (zázvor, bazalka). Koření dělíme z různých hledisek:
a) podle původu:
• domácí (kmín, majoránka)
• dovážené (pepř, vanilka)
b) podle tržní úpravy:
• drcený (kmín)
• celý (pepř, muškátový oříšek)
• drhnuté (majoránka, tymián)
• směsi (na zavařování – vegeta)
c) podle výživového hlediska:
• prospěšné (neobsahují škodlivé látky, ale látky ochranné např. sladká paprika – vitamín C,B)
• neškodné (neprospívají ani neškodí např. skořice)
• škodlivé (ve velkém množství obsahují palčivé látky např. pepř)
Koření se však používá v malých dávkách, takže v podstatě škodlivé i prospěšné jsou zanedbatelné.
Význam koření: dodává pokrmu vůni, chuť a tím zároveň povzbuzuje chuť k jídlu.
Použití koření: na ochucování jídel, polévek
