DOUTNÍKY
Rozdíl, mezi doutníky z „trafiky“ za 50,- a z řádného cigar clubu je takový, jako bychom pili drink, vyrobený z těch nejkvalitnějších surovin a drink, který jsme vyrobili za „pár korun“. Říká se, že k doutníkům se musíme chovat jako k ženám – s úctou a vznešením. Při kouření doutníků se nemá pospíchat, je to záležitost, někdy i na několik hodin. Chvíle, na kterou se těší snad každý kuřák doutníků je chvíle, kdy sedíte v koženém křesle ve společnosti příjemných lidí a snažíte se zapálit to téměř umělecké dílo, které držíte v ruce. Doutníky z Cuby jsou výraznější chutě, na rozdíl od doutníků z Dominikánské Republiky, které jsou jemnější.
Ručně balené doutníky jsou samozřejmě ty nejkvalitnější. Rozdíl, mezi ručně a strojově balenými doutníky je především ve složení. Strojově balený doutník obsahuje řezané listy(short filler), takže podstatně rychleji hoří. Ručně balený doutník se skládá z nápně v podobě celých listů(long filler), listu vázacího a krycího. Čím tmavší je vrchní, krycí list, tím výraznější je chuť doutníku, protože tmavé listy obsahují více cukru. Čepičky strojových doutníků jsou špičatější,doutník na dotek není tak hladký a krycí list je často žilnatý.
Krabice na doutníky je většinou z cedrového dřeva, protože to zpomaluje proces vysychání tabáku.
Prstýnek má za úkol odlišit jednotlivé značky. Je nepsané pravidlo mezi kuřáky, že ve společnosti kuřáků doutníků se prstýnek sundavá. Odstranění prstýnku provádí první vždy ten člověk, který má nejdražší doutník. A to proto, aby se člověk s levným doutníkem necítil trapně. Prstýnek nepatří do popelníku!
Výběr doutníků, zkušení kuřáci dávají přednost silnějším doutníkům. Ty jsou většinou plnějšího charakteru, snáze hoří a nepřehřívají se. Ti nejzručnější baliči se zabývají výrobou výhradně doutníků větších průměrů. Je důležité se přesvědčit o tom, že krycí list není porušený a je pružnější.
Skladování probíhá v přístroji zvaném „humidor“ . Jde o většinou prosklenou dřevěnou skříň, ve které se pobybuje teplota mezi 18-21°C a vlhkostí vzduchu mezi 60-70%. Uvnitř je většinou malá houbička, kterou je třeba čas od času navlhčit vodou.
Zapálení je proces nejsložitější a vyžaduje trochu cviku. Všechny ručně balené doutníky se ořezávají u hlavy. Velmi oblíbené jsou tzv. „gilotýnky“ s jedním, či dvěma břity. Řez musí být rovný a čistý. Pokud je řez malý, doutník netáhne, je-li ale příliš velký, doutník se může rozbalovat. Doutník zapálí každý oheň. Použijeme-li benzinový zapalovač, doutník může chutnat po benzinu. Lepší jsou určitě zapalovače elektrické. Vůbec nejlepší jsou ale nevoskované a nesířené, pomalu hořící dlouhé zápalky, nebo speciální kousky dřevěných třísek, nebo-li dýha. Ta se zapálí třeba sirkou a pomocí hořící dýhy zapálíme doutník. Při zapalování se doutník drží vodorovně v ruce. Plamen by neměl přijít do styku s doutníkem, kterým je nutno v průběhu zapalování pootáčet, dokud není celý obvod jeho paty žhavý. Poté vložíme doutník do úst, plamen udržujeme několik cm od žhavého a potáhneme. Konec by měl mírně vzplát. Pak foukneme jemně na žhavý konec doutníku a ujistíme se, že hoří rovnoměrně.
Kouření, dým doutníku se nevdechuje. Neměli bychom příliš silně a často potahovat, nebo se doutník začne přehřívat. I dobrý doutník někdy v průběhu kouření zhasne. Pokud k tomu dojde, vyfoukněte z něj všechen kouř a opět zapalte. Doutníkový popel se neodklepává, nechá se prostě opadnout, nebo se nanejvýše pouze „otře“ o vnitřek popelníku. Čím kvalitnější stavba doutníku, tím delší a pevnější popel. Jakmile doutník začne produkovat horký kouř se silnou pachutí, což je z pravidla posledních pár centimetrů, je na čase ho odložit a nechat zcela volně dohořet na okraji popelníku. Neměli bychom ho „típat“ jako cigaretu. Doutník pak velmi nepříjemně kouří a zapáchá.
Hlavní oblasti výroby a značky:
– Cuba – Cohiba, Romeo y Julieta – nejkvalitnější na trhu, Ramon Allones –nejkvalitnější na trhu, Monte Cristo,
– Dominikánská Republika – Davidoff, Arturo Fuente, Ashton, Santa Damiana, Romeo y Julieta, Ramon Allones, Monte Cruz, Griffin’s, Fonseca
– Honduras – Romeo y Julieta, J. R. Cigars, Excalibur, Don Ramos,
– Jamajca – Temple Hall, Macanudo
– Kanárské Ostrovy – Dunhill
– Mexico – Santa Clara, Matacan,
– Brazílie – Suerdieck
Hezky clanek, zrovna nedavno jsem se trochu prastil pres kapsu a koupil si krabku Cohiba v obchode doutniky-obchod.cz a musim rict, ze tahle Kuba je jak z jineho sveta…